Plazivé otázky

Niko,

mně se nemusíš vůbec bát. Když ti píšu kritiku, nemyslím to nikdy zle. Moje názory nemusíš brát jako ortel. Jsou to jen čistě subjektivní a zajisté diskutabilní poznámky.

Tvůj nick mi připomíná název filmu Nico, víc než zákon, takže doufám, že tvé komenty budou razantní a plné přesných zásahů

je toho ze začátku hodně na rozlousknutí, vidíš, už jsi našla :-)

Musaši, děkuju za názor i tip....ne, krabice není můj originální nápad :-)

Hadi možná nazí chvíli jsou - těsně po tom, co se svléknou.

Kdyby se to ještě trošku přepsalo, byla by z toho pěkná říkačka pro děti. Mně tam trochu vadí ta hadice, protože to není tvůj originální nápad. Tip ale dám.

hezká říkanka, nechceš to dát u sebe do kategorie písmáci dětem?

Jani, to je od tebe milé, ráda si přečtu, děkuju

Blani, děkuji za vysvětlení a zajímavý zážitek se slepýšem. Tak to ano, brzy zjara, když jsou hadi ještě tak trochu ztuhlí chladem. Slepýši jsou krásní, líbí se mně jejich měděný lesk. Také jsme je několikrát viděli, ale naštěstí v místech, kde nikdo nechodil. Zdá se to neuvěřitelné, ale někdy jsme na celodenním výletě potkali sotva pět lidí, chodili jsme za každého počasí.

Liduško, díky :-))). Vlastně jsem měla na zmiji štěstí dvakrát -  jednou jsem  se mně a jednomu turistovi podařilo přenést maličkou zmiji do trávy - napsala jsem o tom dílo "Cestou na Lovoš"

https://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=128479

Podruhé jsem zahlédla zmiji jen na okamžik pod kamenem - to byl zážitek, že vznikla báseň Kamenné moře, na niž posílám odkaz:

https://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=126849

Avi Dianě :-)))

Jani, asi máš pravdu, ale mně moc plaší nepřipadají. Zejména zjara, kdy je ještě chladno, vyhřívají se na cestě. Potichu a pomalu se přiblížíš - a pak rychle chňap! Had se lekne, ale už je mu to málo platné - už ho nic nepřejede, ani nezašlápne. Nejvíc bývá na cestě mladých slepýšů - a ti jsou tak krásní, hladcí, stříbrní, že je na té cestě prostě nechat nelze. Ale jednou, no těžko se mi to přiznává, se mi ten slepýš vytento do dlaně. Asi se moc bál. Naštěstí v tom údolí teče potok, takže po uložení hada do bezpečí jsem se umyla v tom potoce....Odpustila jsem mu :-))))

Zapomněla jsem avi

děkuju Jani, za příspěvek, máš také zajímavý zážitek :-)

Pěkné, TIP :-))) Já se hadů nebojím a mám je ráda. Měla jsem v rukou čínskou zelenou užovku a byla překvapena, jak je had příjemný na dotek.

Diano, čtu Tvůj komentář z 16. 12, za nějž dávám TIP a plně s Tebou souhlasím. Jen jsem udivena, jak se Ti může podařit ve volné přírodě (mám na mysli třeba cestu či silnici) chytit hada do rukou - z vlastní zkušenosti vím, že hadi jsou velice plaší a před člověkem se rychle odplazí. Možná, že chodíš lehce a tiše, zatímco já chodím těžkopádně a způsobuji tak malé zemětřesení :-))). 

Po hadsku, tichounce, tiše :-)

máš pravdu puzzle, něco s tím udělám, asi .....

:-) dobře, budeli příležitost,  vzpomenu si na tebe

vím, že různě půjčujou velký tlustý hady, ale nikdy jsem ho nedržela :-)

Rajmunde, díky 

Cal věřím, moc zkušeností nemám, držela jsem jen slepýše, pozorovala užovku, jak se snaží sežrat žábu, která  se zasekla a občas potkala zmijí, ta se usídlila pod stodolou. 

Ale jo, budiž..

dievča, hezky jsi to doplnila

každý, kdo je dobře najezený, je hodný :)

Bene, díky za odpověď alespoň na jednu otázku :-)

fóbie jakákoli je hrozná, je mi líto

Sršáni, a zapíjí ji hadovicí?

:-)Evženie, věřím, že i takový dárek se ocitne pod stromečkem

zvedavec, taky bych asi zmiji nehladila :-), díky za tvůj příspěvek a za  to, že chráníš živé

Cal. taky mě fascinují, ale mám z nich mrazení v zádech

dobrá otázka Kočkodane :-)

Dianko,  díky za příspěvěk, bohini nezapřeš :-)

Zvedavec - ano, svatá pravda, hladila jsem zmiji - a nic. Mám na to svědky. :-) Ale hada nemůžeš chovat, jako třeba kočku. Had se musí vzít do prstů hned za hlavičkou, zbytkem těla se už sám ovine kolem ruky a můžeš ho zanést, kam chceš. Kousnout tě ani nemůže, protože neotočí hlavičku....

raz mi mláďa veľhada

obtočili okolo krku

chvost a hlava sa dotýkali

mojich dlaní

ani som nedýchala

iba šepkala hrkú

a sledovala po očku

čo bude

tanec vôkol horného trupu

a končatín prebiehal v absolútnom

kľude

možno zato

že na raňajky mláďa zhltlo

chutnú živú sliepočku

nejoblíbenější jídlo hada je pochopitelně hadovka

Místo pejska nebo kočičky,

dáme dětem pod stromeček

roztomilé hadíky a hadičky. :-)))

avi

Diana, to naozaj si hladila aj zmiju a neublížila Ti?

Ja som mala tiež kedysi panický strach z hadov a potom nejak zrazu opadol: stretla som hada hrejúceho sa na asfaltke a snažila som sa ho odplašiť, lebo mi bolo jasné, že prejazd auta by neprežil. Ale ja som do nich plašila pichala z diaľky palicou, aby odišli z asfaltky. A tiež, ja stretávam užovky, zmiju len raz na dovolenke, a to som sa teda bála.

Dotaz bych měl také jeden:

Proč maj hadi zuby s jedem?

Ještě ta otázka, proč se lidé hadů bojí. Myslím si, že to vzniklo z biblické pověsti, jak had svedl Evu a byl příčinou vyhnání lidí z ráje. Podle té legendy si lidé vtělili zlo do hada. Ale pro mne to neplatí. Já hady považuji za elegantní krásná stvoření a sbírám je na silnici a na cestách, aby nepřišli k úrazu. odnesu je do lesa nebo aspoň na louku, protože lidé je s chutí rozdupávají. Jako kdyby had mohl za to, že je had.... Nikdy mi žádný neublížil!! A to jsem nesla a hladila i zmije.....

Budou, pokud mi s nimi někdo pomůže :-)

Díky, fialko

Vtipné otázky,  těším se na odpovědi :-)

Dianko, díky :-)

Pěkné. Mně se líbí :-)*

mirku, prava, zkusím opravit  a díky

díky , Cal :-)

hezký...jen drobnost je ten rozpadlý rytmus u posledního dvojverší *

díky, srozumění, byla jsi rychlá

no, je to spíš taková zkouška :-)

 To je spíš písmáci dětem...*****